Denisa získala ocenění za záchranu lidského života
Lidský život je tím nejcennějším, co máme a jeho záchrana je proto po právu společností považována za hrdinský čin. V květnu roku 2014 se tehdy osmnáctiletá Denisa Hurdálková ze Starkoče stala svědkem dopravní nehody, při které se jí
 podařilo zachránit život mladé dívky. Denisa, která je členkou Sboru dobrovolných hasičů Běloves, o svém zážitku příliš nehovoří. Přesto se jí nakonec dostalo uznání
 a v Centru hasičského hnutí v Přibyslavi byla jednou ze šestadvaceti oceněných,
 kteří si v sobotu 21. května převzali Medaile Za záchranu života.

„Přijela jsem vlakem do Náchoda, abych se zúčastnila ohňostroje. Z nádraží jsem se vydala směrem k náměstí. Sotva jsem však došla na konec perónu, bylo slyšet 
pištění pneumatik a silný náraz. Pár sekund na to se od hlavní silnice ozýval zoufalý křik o pomoc. Přispěchala jsem k přechodu pro chodce, na kterém stálo jedno 
nabourané auto, mladý muž klečící u bezvládného těla dívky a několik přihlížejících zvědavců, kteří jen zírali. Dívka bez viditelného zranění s očima v sloup se však 
celá třásla. Protože nikdo z přihlížejících lékařskou pomoc nepřivolal, požádala jsem pána vedle, aby ji přivolal. Sama 
jsem se hned pokusila zkontrolovat základní životní funkce. Zaklonila jsem jí hlavu, co nejvíce to šlo. V tu chvíli jsem uslyšela hluboký a dlouhý nádech. Když jsem však po chvíli viděla, že se přestává klepat a pomalu přichází k sobě, 
strašně se mi ulevilo. Dívka totiž měla zapadlý jazyk a dusila se,“ uzavírá Denisa dramatické okamžiky svého zážitku. Zachráněná dívka utrpěla pouze otřes mozku a bez vážnějších poranění tak autonehodu přežila.

"Někdo se ve svém volném čase věnuje hokeji, jiný fotbalu, tenisu či korfbalu. Denisa jako dítě navštěvovala mimo jiné 
také oddíl Mladých hasičů Běloves, ve kterém později působila i jako instruktorka družstva. Několikrát se rovněž 
účastnila dětmi oblíbeného letního tábora Rescue camp, na kterém si své teoretické poznatky a praktické zkušenosti významně prohloubila, a záchranou lidského života zúročila. V případě účastníků tohoto letního tábora pro děti to nebyl ojedinělý případ. Událost ze sklonku loňského roku hovoří sama za sebe. Žák 9. třídy ZŠ Vyškov Adam Gryc z Račic v listopadu 2015 zachránil život jedenapůlleté holčičky, která přestala dýchat. Ještě před příjezdem záchranky poskytl dítěti první pomoc. Masáží srdce a umělým dýcháním se mu podařilo za telefonické asistence dispečerky záchranné služby a pomoci rodičů děvčátko oživit a poté předat do péče profesionálních zdravotníků," říká za běloveské hasiče Jiří Polák.

"Podobná událost se může přihodit i vám či vašim blízkým. Můžete být přímými účastníky nebo náhodnými svědky jako Denisa a Adam. Možná se být hrdinou zrovna necítíte, někteří naopak ano. Podobná situace nás každopádně prověří, jak na tom jsme. Proto bychom měli být co nejvíce připraveni. Někdy nám však psychika nedovolí, cokoliv udělat. Měli bychom však mít na paměti, že obnova dýchání - záklon hlavy, vytažení zapadlého jazyku, případně umělé dýchání, zástava krvácení či nepřímá srdeční masáž patří mezi úkony zachraňující lidský život. Musí však být provedeny co možná nejdříve. V opačném případě následná lékařská péče, byť sebevíc odbornější, je již naprosto zbytečnou snahou o záchranu," doplňuje Jiří Polák.
PODÍVALA JSEM SE SMRTI DO OČÍ
Přijela jsem vlakem do Náchoda, abych se zúčastnila ohňostroje, který měl zhruba za půl hodiny začít. Z nádraží jsem se vydala směrem k náměstí, kde na mě čekali přátelé.
Sotva jsem došla na konec perónu, uslyšela jsem pištění pneumatik a silný náraz. Pár sekund na to se od hlavní silnice ozval zoufalý křik o pomoc.  V tu chvíli se moje klidná chůze změnila v rychlý běh.  Přiběhla jsem k přechodu, od kterého stále šel křik a kolem jako by se zastavil čas, stálo tam jedno auto a pár lidí kteří se na něj zvědavě dívali.  První čeho jsem si všimla, bylo nabourané auto a nohy ležící osoby za ním. Kolem se stále nic nedělo, lidi stáli a koukali a jeden mladý kluk stál nad sraženou osobou a panicky křičel o pomoc.
 Moc jsem nepřemýšlela a šla jsem k němu. Když jsem oběhla auto a konečně viděla, co se stalo, trochu mě to vyděsilo. Na zemi ležela mladá slečna. Neměla nic roztrženého ani nikde nekrvácela, ale celá se třásla a oči měla v „sloup“. Zeptala jsem se toho mladíka, jestli volal sanitku. Bylo mi řečeno, že ne. To mě trochu překvapilo a nahlas jsem řekla, ať ji někdo zavolá, nikdo na to ale nereagoval. Ukázala jsem tedy na pána, který stál těsně vedle mě s mobilem v ruce, ať ji přivolá. Podíval se na mě trochu zmateně, ale poslech.
Já už jsem klečela u té holčiny a přemýšlela jsem co jí je a co mám dělat. Nejdříve jsem ji zkusila poplácat po tvářích, jestli bude reagovat, ale to bylo úplně bez efektu. Srovnala jsem jí ruce a nohy, aby ležela rovně a vložila jsem ruku pod její krk. Ani nevím, jak mě to napadlo, ale zaklonila jsem jí hlavu, co nejvíce to šlo. V tu chvíli jsem uslyšela hluboký a dlouhý nádech. Najednou mi to došlo, měla zapadlý jazyk a dusila se. Radostně jsem vykřikla: „dýchá“. Strašně se mi ulevilo. Její tělo se přestávalo klepat a přicházela k sobě.
 Sanitka tam ještě nebyla, ale kolem jeli náhodou policajti, kteří mi šli okamžitě pomoci. Vysvětlila jsem jim, co se stalo. Řekli mi, že si to převezmou a ať tu chvilku počkám, aby si mě vyslechli. Zvedla jsem se a snažila se uklidnit toho kluka, který už na tom byl trochu lépe, jakmile viděl, že jeho slečna je celkem v pořádku.
Několik sekund na to přijela sanitka a slečnu naložila. Policie se nás zeptala na pár věcí a propustila mě.
Odcházela jsem s dobrým pocitem a úsměvem na tváři. Až hodinu na to mi došlo, co se vlastně stalo a ještě dva dny jsem nemyslela na nic jiného. Asi po třech dnech jsem se dozvěděla, že ta slečna má jen otřes mozku, takže měla opravdu štěstí.Musím říct, že bez zkušeností které jsem získala na letním táboře Rescue capm bych určitě nezachovala takhle klidnou hlavu a chci mu tímto poděkovat.  
Vážení přátelé,
máme tady další úspěch našeho účastníka Rescue campu. Myslím, že jeho zásah byl velmi odvážný. Resuscitovat mladší batole je noční můrou všech, kdo s malými dětmi kdy přišli do styku a i samotných profesionálů.
Připojuji tiskovou zprávu, která mi přistála v emailu a přijměte všichni uctivé poděkování od pana Kolaříka, za Vaši smysluplnou práci :-)
Osobně mám velkou radost a právě Adam mě velmi překvapil.

Přeji Vám všem krásné Vánoce, zdraví, štěstí a sílu v dalších snaženích a hlavně v životě :-)

Z tiskové zprávy města Vyškova:Vyškov, 21. prosince 2015 – Místostarosta města Vyškova Karel Jurka ocenil čtyři žáky vyškovských základních škol, kteří v průběhu podzimních měsíců zachránili lidský život nebo se na záchraně lidského života podíleli.

14. listopadu zachránil žák 9. třídy ZŠ Purkyňova ve Vyškově Adam Gryc z Račic život jedenapůlleté holčičky, která přestala dýchat. Ještě před příjezdem záchranky poskytl dítěti první pomoc. Masáží srdce a umělým dýcháním se mu podařilo za telefonické asistence dispečerky záchranné služby a pomoci rodičů děvčátko oživit a poté předat do péče profesionálních zdravotníků.
BĚLOVES - Sdružení dobrovolných hasičů Běloves se v letošním roce zúčastnilo celostátní soutěže "Dobrovolní hasiči roku 2013". Už zítra budou v Brně vyhlášeny výsledky. A podle slov jednatele SDH Jiřího Poláka mají hasiči z Bělovsi šanci na dobrý výsledek.

Součástí projektu Rescue camp bylo i taktické dvičení v hořícím objektu se záchranou zraněných.
Foto: Jiří Polák


Do soutěže se přihlásili s projektem "Rescue camp 2012," což byl netradiční projekt hasičsko-záchranářského dvoutýdenního vzdělávacího kurzu, v rámci kterého se dospívající mládež seznamovala s prací základních i ostatních složek Integrovaného záchranného systému.

V rámci projektu Rescue camp se odehrálo i taktické cvičení, v rámci kterého děti měly prakticky ověřit své již získané dovednosti. Dle okolností měly za úkol uhasit požár, z trosek hořící a zakouřené budovy vyhledat osoby a poskytnout jim předlékařskou první pomoc. Na fingovaná zranění figurantů nebyl příjemný pohled, byla totiž provedena na profesionální úrovni, blížící se reálným situacím v terénu.
"Cílem cvičení bylo ověřit správný pohyb záchranářů v terénu, způsob a funkčnost dorozumívání mezi mladými záchranáři a jejich veliteli, ověření akceschopnosti, ale také prověřit funkčnost vybavení, stav techniky a technických prostředků a jejich správné nasazení na daný typ zásahu, organizační a velitelské schopnosti velitelů jednotek a velitele zásahu," popsal cvičení Jiří Polák.
Autor: Jiří Řezník